Cykly jsou jedním ze základních stavebních kamenů programu, umožňují totiž opakování některých instrukcí (příkazů) při výpočtu. Všechy 3 níže uvedené typy cyklů jsou navzájem nahraditelné, rozhodnutí, který typ cyklu v dané situaci použít,je tedy spíše otázkou stylu a větší či menší přehlednosti zdrojového kódu. Cykly je také možné do sebe libovolně vnořovat.
Konstrukce cyklu s podmínkou testovanou na začátku. Díky tomu nemusí vůbec dojít k provádění příkazů těla cyklu, pokud bude podmínka cyklu před prvním průchodem nesplněna. Syntaxe: while (podmínka) příkaz Příklad (Euklidův algoritmus):
int a = 96; int b = 84; while (b != 0){ int r; r = a % b; a = b; b = r; }
Cyklus s podmínkou testovanou na svém konci. Tento typ cyklu vždy alespoň jednou proběhne (až po prvním průběhu je testovaná podmínka). Syntaxe: do příkaz while (podmínka); Příklad (Euklidův algoritmus):
int a = 96; int b = 84; do { int r; r = a % b; a = b; b = r; } while (b != 0);
Složitější konstrukce cyklu, která se typicky používá pro cykly s pevným počtem opakování. Syntaxe: for (start; podmínka; iterace) příkaz kde
Příklad:
int i; for (i = 10; i < 100; i++){ switch (i % 2){ case 0: printf("%d je sude\n", i); break; case 1: printf("%d je liche\n", i); break; } }
Příkaz continue; slouží pro přeskočení zbývajících příkazů těla nejvnitřnějšího cyklu, výpočet pokračuje další iterací cyklu (včetně testu případné podmínky).
Příkaz break; naopak okamžitě opouští nejvnitřnějšího cyklus, pokračuje se příkazy za tímto cyklem.
Příklady cyklů
/* "nekonečný" cyklus, musí obsahovat větev s příkazem break; */ while (1) {...} /* "nekonečný" cyklus, musí obsahovat větev s příkazem break; */ for (;;) {...} /* cyklus for s více výrazy v řídícím řádku */ for (i = 1,s = 0; i < 100; s += i, i++) { ... } /* cyklus se všemi příkazy v řídícím řádku a prázdným tělem; nepřehledný - nepoužívá se */ for (i = 0; i < 10; printf("%i\n", i), i++); /* cyklus pro i od -10 do 10 s krokem +2 */ for (i = -10; i <= 10; i += 2) {...}
cc, upol