====== Ukazatele na funkce ======
  * [[dox>ukazatele-na-funkce/mapovani-funkce.c|Mapování_funkce]]
  * [[dox>ukazatele-na-funkce/mapovani-pole-funkci.c|Mapování_pole_funkcí]]
  * [[dox>ukazatele-na-funkce/akumulator.c|Akumulátor]]
  * FIXME než "umělé" příklady udělat příklady na [[die.net>3/qsort]], [[die.net>3/bsearch]]
    * [[dox>ukazatele-na-funkce/stdlib-qsort.c|stdlib.h qsort()]] [[die.net>3/qsort]]
  * vysvětlit termím //callack// !!!
  * příklad na expat!
  * možná taky compare callback, dispoze callback, userdata/clientData,
  * "methoda" -- funkční pointer jako //member// struktury

=====Deklarace ukazatele na funkci=====
V jazyku C je při deklaraci proměnné typu ukazatel na funkci nutné vždy
specifikovat také počet a typy parametrů funkce a typ návratové hodnoty.
Příklad <del>deklarace</del>definice:
<code c>
//     v------v----------- priotita!
double (*p_fdd)(double);
//             ^------^--- typ
</code>
FIXME: odkaz na to, jak se čtou deklarátory/typy!!!

Uvědomte si: ( závorky ) představují 4 různé operátory:
  * typ (v deklaraci/definici/přetypování)
  * operátor provedení/zavolání funkce
  * [[:c:cast|přetypování]] //cast//
  * změna priorit, např. a = (3 + 4) * 5;

Proměnná p_fdd je ukazatel na funkci s jedním paramaterm typu double vracející
hodnotu typu double.
Příklad <del>deklarace</del>definice s inicializací:
<code c>
double polynomA(double x){
   return 3 * x * x + 4 * x - 10;
}

double (*p_fdd)(double) = polynomA;
</code>
Příklad deklarace pomocí typedef:
<code c>
typedef double (*P_FDD)(double);

P_FDD p_fdd = polynomA;
</code>
=====Práce s ukazatelem na funkci=====
Příklad přiřazení adresy funkce ukazateli:
<code c>
p_fdd = polynomA;
</code>
Příklady volání funkce pomocí ukazatele:
<code c>
v = (*p_f)(-1);
v = p_f(-1);
</code>
Obě výše uvedené možnosti volání funkce pomocí ukazatele na tuto funkci se
nijak neliší, v praxi se používá druhá varianta, která je jednodušší.
=====Ukazatel na funkci jako parametr funkce=====
Ukazatele na funkce umožňují vytváření funkcí vyšších řádů, jejichž výpočet je
možné za běhu programu modifikovat pomocí funkcí,
které jim jsou předány při jejich volání jako parametr.
Příklad definice:
<code c>
double *map(double (*fce)(double), double *vstup, int pocet) {...}
</code>
Příklad volání funkce:
<code c>
double na3(double x){
   return x * x * x;
}
...
pole_vysledku = map(na3, pole_vstupni, velikost_vstupni);
//Příklad použití ukazatele na funkci při volání:
double (*p_na3)(double) = na3;
...
pole_vysledku = map(p_na3, pole_vstupni, velikost_vstupni);
</code>
=====Pole ukazatelů na funkce=====
Stejně jako u všech dříve zmíněných datových typů, je i z ukazatelů na funkce
(se stejným počtem a typy parametrů a stejným typem návratové hodnoty) možné
vytvářet pole (i vícerozměrná).
Příklad deklarace pole ukazatelů na funkce:
<code c>
double(*pole_fci[5])(double);
</code>
Příklad deklarace s inicializací:
<code c>
double(*pole_fci[])(double) = {na3, na4, sin, cos, tan};
</code>
Příklad deklarace s použitím dříve definovaného typu:
<code c>
P_FDD pole_fci[] = {na3, na4, sin, cos, tan};
</code>
Příklad volání funkce z pole:
<code c>
vysledek = pole_fci[1](-1);
</code>
----
cc,upol