====== Práce s preprocesorem ======
    * [[dox>prace-s-preprocesorem/cislice-dane-soustavy.c|Číslice_dané_soustavy]]
    * [[dox>prace-s-preprocesorem/nacteni-cisla-typu-int.c|Načtení_čísla_typu_int]]
Preprocesor zpracováná zdrojový text programu před použitím překladače.
Nekontroluje syntaktickou správnost programu pouze provádí záměnu textů (např.
symbolické jméno konstanty za její hodnotu). Řádky určené pro zpracování
preprocessorem začínají znakem "%%#%%", za kterým by neměla být mezera.
======Operátory======
  * defined
  * #
  * ##
  * _Pragma
======Instrukce======
  * #bílé znaky
  * #include <file.h>
  * #include "file.h"
  * #if //vyraz//
  * #elif //vyraz//
  * #else
  * #endif
  * #ifdef  MAKRO   totéž do #if  defined MAKRO
  * #ifndef MAKRO   totéž co #if !defined MAKRO
  * #error
  * #pragma
  * #file "filename"
  * #line number
  * 
Ve //vyraz// lze použít
  * celočíselnou aritmentiku,
  * operátory defined, &&, ||, +, -, ( závorkování ) pro precedenci,
  * hodnoty už definovaných maker, předdefinovaných maker
======Makra bez parametru (konstanty)======
Definice konstanty obecně: %%#%%**define** //jméno// //hodnota//
Příklady:
<code c>
#define PI 3.14
#define AND &&
#define ERROR printf("Chyba v programu!");
</code>
Při zpracování preprocesorem je každý výskyt jména konstanty v následujícím
textu zdrojového souboru nahrazen hodnotou této konstanty.
Vyjímku tvoří výskyty jmen konstant uzavřené v uvozovkách, které se nenahrazují (např. printf
("Logická spojka AND...");).
Pokud je nutné změnit hodnotu konstanty je nutné ji nejprve zrušit a poté znova
definovat.
Příklad:
<code c>
#undef PI
#define PI 3.1416
/*lépe:*/
#ifdef PI
#undef PI
#define PI 3.1416
#endif
/*Poznámka: Ludolfovo číslo jako double/float literál je #define-ováno v <limits.h> */
</code>
Pokud je potřeba definici konstatny zapsat na více než jeden řádek,
zapíšeme na konci řádku znak "\", který preprocesor z hodnoty konstanty vynechá
a pokračuje ve zpracovávání hodnoty na následujícím řádku.
Příklad:
<code c>
#define DLOUHA_KONSTANTA 12345678.12345\
67890123456
</code>
Pozn.: pokračovacích řádků se spíše používá při #define makro(s,parametry) přdstavujících několik řádků kódu!
======Makra s parametry======
Pokud v programu často používáme funkci, která je tvořena velmi malým počtem
příkazů, bývá výpočet značně neefektivní, protože "administrativa" spojená s
voláním funkce je výpočetně náročnější než samotné provedení příkazů v těle funkce.
Poznámka: toto lze řešit pomocí [[:c:inline]]

Místo klasické funkce lze použít makro s parametry, které nevytváří
žádnou "administrativu" za běhu programu.
Nevýhodou maker je naopak vznik delšího (většího) programu a nemožnost použití rekurze.

Definice makra obecně: **#define //jméno//(//arg_1//, ..., //arg_N//) //tělo_makra//**\\
kde //arg_1// až //arg_N// jsou argumenty makra, které se chovají podobně jako
parametry u funkcí. Upozorňujeme, že mezi jménem makra a závorkou nesmí být mezera.  Příklad:
<code c>
#define na2(x) ((x)*(x))
</code>
Vzhledem k tomu, že při expanzi maker dochází pouze k nahrazení jednoho textu
jiným, je doporučováno uzavřít celé tělo makra a také každý výskyt argumentu v těle makra do závorek.
Příklady možných chyb:
<code c>
#define na2(x) x*x
...
v = na2(f-g); /* prepise se  na v = f-g*f-g; */
#define cti(c) c=getchar()
...
if (cti(c)=='A'){... /* prepise se na if (c=getchar()=='A'){... */
</code>
======Podmíněný překlad======
Podmíněný překlad (dále PP) používáme pro dočasné vynechání části zdrojového kódu při kompilaci.
Typicky se PP používá pro
  * vynechání ladících částí programu po jeho odladění,
  * překlad platformově závislých části zdrojového kódu
  * či dočasné odstranění (zakomentování) větší části kódu.
PP řízený konstantním výrazem
Syntaxe obecně:
  #if konstantní_výraz
     část_1
  #else
     část_2
  #endif
</code>
Pokud je hodnota výrazu konstantní_výraz nenulová, překládá se //část_1//, jinak se
překládá //část_2//. Části %%#%%else a část_2 lze vynechat.
Příklad:
<code c>
#define WINDOWS 1
...
#if WINDOWS
   #define JMENO "C:\\Data\\input.txt"
#else
   #define JMENO "/data/input.txt"
#endif
</code>
PP řízený definicí makra
Syntaxe obecně:
  #ifdef jméno_makra
     část_1
  #else
     část_2
  #endif
Pokud je makro jméno_makra definováno, překládá se část_1, jinak se překládá
část_2. Opět platí, že části #else a část_2 lze vynechat.
Příklad:
<code c>
#define WINDOWS
#ifdef WINDOWS
   #define JMENO "C:\\Data\\input.txt"
#else
   #define JMENO "/data/input.txt"
#endif
</code>
K dispozici je také direktiva #ifndef, která provádí opak výše zmíněné direktivy
ifdef.
Syntaxe obecně:
  #ifndef jméno_makra
     část_1
  #else
     část_2
  #endif
Pokud je makro jméno_makra definováno, překládá se část_2, jinak se překládá
část_1. I zde platí, že části #else a část_2 lze vynechat.
Příklad:
<code c>
#ifndef WINDOWS
   #define JMENO "/data/input.txt"
#else
   #define JMENO "C:\\Data\\input.txt"
#endif
</code>
======Další možnosti PP======
Direktivy ifdef a ifndef testují pouze existenci jediného makra, pro konsturkci
složitějších podmínek lze použít operátor **defined()** a logické operátory.
Preprocesor také umožňuje složitější větvení PP pomocí direktivy **#elif**,
která má podobný význam jako else if v podmínkovém příkazu.
Pro úplnost dodáváme, že direktiva **#error** slouží pro výpis chyb (a ukončení překladu!) již při zpracovaní preprocesorem.
Příklad:
<code c>
#if defined(WINDOWS) && defined(DEBUG)
   #define LADENI 1
#elif !defined(DEBUG)
   #error Chyba nelze debugovat!
#else
   #define LADENI 2
#endif
</code>
======Praxe======
  * zajímavé je <assert.h>
  * guard pro každý #include soubor!
  * #ifdef %%__cplusplus%% pro používá C v C++
  * #define/#undef pomocí -DMAKRO=vyraz a -UMAKRO
  * prededefinovaná makra: %%__FILE__ __LINE__%% ...
  * generika viz sglib, uthash tree.h z BSD, piumarta

cc,upol